Vyplnit pár formulářů může být otázkou minut, stačí jen šikovný externí účetní, který si umí se vším poradit. Je rozšířeným omylem, že daňové přiznání se týká jen živnostníků, ale musí jej podávat i zaměstnaní důchodci nebo ti, kteří mají dlouhodobý příjem z pronájmu bytu. Za zaměstnance je nejčastěji řeší účetní zaměstnavatele, OSVČ si ale formuláře musí vyplnit sami – a pokud možno v nich neudělat žádnou chybu, protože hrozí určité sankce.
Online vyplňování formulářů je standardem, daně přiznáte skrze Datovou schránku
Daňové přiznání by mělo být podáno v první čtvrtině roku, letos je zákonný termín třetího dubna (s přihlédnutím k tomu, že legislativa umožňuje až pětidenní zpoždění). Pokud jej stihnete, vyhnete se pokutě za prodlení, která může v nejdrastičtějších případech šplhat až do statisíců. Jedinou výjimku tvoří ti, kteří daňovým přiznáním pověří svého finančního poradce, zde bude nejzazší termín druhý červenec. O všem by ale měl dopředu vědět příslušný finanční úřad. Dalším důležitým termínem je podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ, zde by mělo být vyřízeno do měsíce po termínu podání daňového přiznání.
Možností odevzdání daňového přiznání je hned několik. V první řadě je to papírová forma, kterou dodáte na finanční úřad v místě hlášeného trvalého bydliště – osobně nebo písemně. Pokud ale máte zřízenou datovou schránku, musíte ji použít, v opačném případě hrozí další sankce. Nejnižší možná pokuta je dva tisíce, ale může se vyšplhat až na padesát tisíc korun. Rozhodně nejde o žádný šprým, Finanční správa uložila například za rok 2015 pokuty v celkové výši osm a půl milionu korun. V ČR funguje na statisíce datových schránek, rozhodně usnadňují život a třeba i zrychlují komunikaci s úřady. Ovšem, nesmíte zapomenout na to, že při podávání daňového přiznání je musíte plně využívat.